Perspektívy
Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české
společnosti
Editoři: Pavol Frič, Arnošt Veselý
Autoři: Miloš Balabán, Vladimír Benáček, Pavol Frič, Jitka Kloudová, Martin
Nekola, Markéta Nekolová, František Ochrana, Martin Potůček, Antonín Rašek,
Arnošt Veselý.
Resumé
Publikace navazuje na předchozí práce a analýzy
Centra pro sociální a ekonomické strategie a představuje variantní podobu
možných budoucností České republice, a to prostřednictvím metody scénářů
budoucnosti. První kapitola vymezuje metodologický postup psaní scénářů, a to
jak obecně v literatuře přijímaný, tak také konkrétní postup autorského týmu.
Nejdříve je krátce vymezena metoda psaní scénářů, zejména její historie a účel.
Je zdůrazněno, že cílem psaní scénářů budoucnosti není přesná predikce budoucího
vývoje (tedy přesné stanovení toho, „co se stane“), ale uspořádání mnoha různých
tvrzení o budoucnosti do fiktivních, ale vnitřně koherentních příběhů, které
mohou za určitých podmínek skutečně nastat. Dále je formulována typologie
různých scénářů budoucnosti. Poté je nastíněn obecný proces tvorby psaní scénářů,
inspirovaný zejména prací Petera Schwarze. Konečně na závěr první kapitoly je
popsán postup autorského týmu, aplikovaný v této publikaci. V další části knihy
jsou již prezentovány konkrétní scénáře budoucnosti.
První scénář, nazvaný „Elity tváří tvář
vleklé krizi“, vychází z předpokladu, že díky přetrvávání některých důsledků
světové ekonomické krize dojde k dlouhodobému útlumu světového obchodu,
dezintegraci globalizovaných finančních trhů, omezení migrace pracovníků a
opuštění imitačního (nadnárodního) charakteru spotřeb. Popisuje zhroucení
ideového sepjetí rozvoje ekonomiky a liberalismu a nástup „kontrarevoluce“
globalizace. České elity se vnějším destabilizačním ekonomickým a politickým
tlakům snaží čelit uzavíráním se do ulity národního patriotismu a provincialismu.
Tato strategie obrany za účelem přežití má v české společnosti svou tradici, i
když je zřejmé, že kromě krátkodobých přínosů má také svá rizika a náklady. Ty
se projeví v destabilizaci demokratického vývoje a přimknutí politiky k
otevřenému klientelismu a extremismu.
Druhý scénář s názvem „Stát na houpačce“
vychází z teze nevýkonné státní správy a jejího selhávání i ve zcela základních
funkcích, jako je zajišťování elementární osobní bezpečnosti, sociální ochrany a
rovnosti před zákonem. Postupující chátrání státu vede v roce 2016 k vítězství
politické strany ÚSVIT pod vedením René Slavíčka. Tomu se podaří realizovat
vládní program, v němž pozornost fungující a kompetentní veřejné správě doplnil
důraz na její otevřenost občanskému sektoru a občanům samotným a na vytvoření
transparentního prostředí pro podnikání. Jsou prolomeny oportunní symbiózy
místních a regionálních podnikatelských a správních klientel. Po volbách v roce
2026 se ovšem karta obrátila a antiglobalisticky orientovaný politický vítěz
voleb uvolnil prostor pro jejich opětovný nástup.
Třetí scénář, „Kreativní ekonomika“,
analyzuje globalizační trend kreativní ekonomiky založené na aplikaci tvořivých
poznatků. Scénář fabuluje možný vývoj v příštích dvaceti letech v souvislosti se
vznikajícím trendem kreativní ekonomiky. Upozorňuje na negativní dopady pro
Českou republiku v případě nezachycení tohoto trendu. Česká společnost stojí
před volbou, zda se vydat cestou vytváření nové ekonomiky založené na
znalostních technologiích a produkci služeb, na vytváření tzv. sektoru kreativní
ekonomiky, nebo zda setrvá na klasické produkci statků a služeb.
Čtvrtý scénář s názvem „Dobré vzdělání
jen pro někoho“ se zabývá zejména vývojem vzdělanostních nerovností a
vývojem přístupu ke vzdělání. Upozorňuje na negativní jevy spojené s přílišnou
diferenciací vzdělávací soustavy a zvyšujícím se zapojením soukromých zdrojů, na
úkor zdrojů veřejných. Hybnými silami scénáře je především nezvládnutá reakce na
prohlubující se ekonomickou krizi, doplněná nepromyšleným a alibistickým
způsobem řízení vzdělávací politiky a nacionalismem.
Pátý scénář „Reforma trhu práce:
hledání rovnováhy v době krize“ vychází ze současné situace českého trhu
práce a popisuje jeho možný vývoj ve třech etapách. V první etapě do roku 2013
akcentuje především problém segmentace trhu práce a reakci levicové vlády na
příchod globální finanční a posléze ekonomické krize do České republiky. V druhé
etapě (2014–2017) sleduje snahy nové vlády o provázání vzdělávacího a sociálního
systému s trhem práce a podporou podnikání a investic (tzv. flexicurity). V
poslední fázi (2018–2025) se scénář věnuje efektům zavedených opatření na trhu
práce a prohlubování započatých reforem souvisejících politik.
Šestý scénář pojmenovaný „Společnost
se štěpí“ předpokládá řešení pokračující krize ordinováním neoliberálních
receptů. Na začátku třetí dekády 21. století drží Českou republiku pohromadě už
jen setrvačnost podvyživených institucí sociálního státu, síla zvyku a nutnost
zachovat formální reprezentaci ve vztahu k Evropské unii. Všeobecná
nespokojenost vede v roce 2022 k nástupu autoritativní levicové vlády, která
původně radikální koncept masivního zestátňování postupně reviduje do
podoby přiměřenější reálnému vlivu relevantních kapitálových skupin; nicméně se
jí podaří resuscitovat veřejné služby a „vrátit stát zpět“ na jeho místo.
Sedmý scénář s názvem „Extremismus
nastupuje“ popisuje vývoj jedné z nejnebezpečnějších bezpečnostních hrozeb
vnitřního charakteru s vnějším vlivem, jakým je nacionální extremismus. Objektem
extrémního násilí je romské etnikum a migranti, aktéry násilí neonacisté.
Základní příčinou je neschopnost státu romskou problematiku řešit. Proto
konflikty přerůstá v násilí, které pod hrozbou sankcí Evropské unie musejí řešit
ozbrojené složky.
Osmý scénář s názvem „Mění se
klima, mění se společnost“ předpokládá, že se Evropa i Česká republika chopí
příležitosti a využijí „špatných zpráv“, jakými jsou probíhající ekonomická
krize a narůstající emise oxidu uhličitého v atmosféře a přistoupí k razantním
změnám, které povedou k obnovení hospodářského růstu postaveného na nových
nízkoemisních technologiích. Změna klimatu a konec konců i ekonomická krize jsou
však problémy globální povahy a nelze je úspěšně řešit v rámci jedné země či
kontinentu. Pokud selže mezinárodní spolupráce, ostrůvek pokojného a ekologicky
uvědomělého blahobytu se dlouho nad vodou neudrží.
Konečně devátý scénář s názvem
„Energetický kolaps“ začíná prohloubením komplikací se zajišťováním
energetické bezpečnosti Evropy a delším výpadkem v dodávkách plynu do Evropy z
Ruska V širším pojetí bezpečnosti představuje nezajištěná energetická bezpečnost
jednu z nejvážnějších bezpečnostních hrozeb. Tato hrozba se počátkem druhé
dekády 21. století začíná v Evropě postupně naplňovat. Kombinace nepříznivých
faktorů vede i v České republice v roce 2018 ke vzniku blackoutu, tj. výpadku
energetické energie. Z krize se Česká republika dostává teprve za pomoci
Evropské unie, zejména sousedních zemí.
Celý text nájdete na stránke:
http://www.martinpotucek.cz/index.php?option=com_rubberdoc&view=category&id=38%3Aknihy&Itemid=64&lang=cs
Spätné odkazy: Tu môžete mať link! | Predávame textové odkazy!
HĽADÁME SPONZOROV
PRE NAŠE NEKOMERČNÉ PROJEKTY
www.astronomia.sk
|
www.biologia.sk | www.botanika.sk
| www.dejiny.sk | www.economy.sk
| www.elektrotechnika.sk |
www.estetika.sk | www.farmakologia.sk
| www.filozofia.sk | www.fyzika.sk
| www.futurologia.sk | www.genetika.sk
| www.chemia.sk
| www.lingvistika.sk | www.politologia.sk
| www.psychologia.sk
| www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk
| www.veda.sk I www.zoologia.sk
tagy / značky
futurológia
náuka predpoveď
výskum svet
budúcnosť prognostika
futuristika veda
politika ekonómia
ekonomika média
kríza
apokalypsa
inovácie komunita
osveta
spoločnosť štát komunikácia
demokracia
kultúra kontrola výchova
transparentnosť kapitalizmus
komunizmus
plánovanie trh ľudstvo
človek práca
prognózovanie solidarita utópia
civilizácia
chaos čas
pokrok
vízia kvalita
participácia perspektívy stratégia
